Vtáčnik 2018
Další letošní výpravu na Slovensko jsme začali deštivým ránem v Martině, kde jsme čekali na přípoj do Oslan. Pak už následoval klasický odpočinkový první den přes vrcholky Žarnov a Buchlov za nímž proběhlo klasické tradiční bloudění. Tentokrát však obohacené o selhání navigace. Nakonec žlutá značka prostě zmizela někde v trhlině 
,ale podařilo se nám nějak narazit na červenou hřebenovku po které jsme k večeru dolezli trochu zdecimovaní na vrchol Vtáčnik. Další den jsme pokračovali po hřebenovce už poháněni vidinou večerního piva někde v civilizaci. To nakonec proběhlo ve Štubni i s nemalou řádkou spišských máslovek a pořádnou večeří. Po druhé noci, kterou jsme trávili pod širákem na kraji lesa obklopeni divou zvěří a hlavně značně otravným sýčkem, jsme popojeli vlakem do Martina a vystoupali na Martinské hole. Ubytovali jsme se v turistické chatě a trochu se před návratem domů zcivilizovali (sprcha, kapustnica, halušky, tatranský čaj) Poslední den jsme si přivstali, protože někteří už měli trochu opotřebované nohy a záda a bylo nutné dojít včas na vlak. Po hřebeni Lúčanské Malé Fatry jsme pak došli do Strečna, kde proběhlo přivítání s hudbou, gulášem, pivem a smočením ve Váhu. Měli jsme v nohách zhruba 55. kilometrů s převýšením 3400. metrů nahoru a to samé dolů, ale bylo to tradičně super.
Poděkování:
řidiči autobusu co nás cestou nabral mimo stanici a ušetřil nám kilometry po asfaltce
účastníkům akce za nasazení a výdrž
a dobrým duchům vtáčnických lesů, že chránili naše kroky
Náhledy fotografií ze složky Vtáčnik 2018
